Někteří z vás je možná už viděli. Skupinky studentů, které se v brněnském podchodu chovají jaksi nestandardně. Nadšeně se zdraví s bezdomovci. Oslovují je jménem, povídají si s nimi a rozdávají čaj a jídlo.
Každou středu večer se sejdou, všechno předem připraví a poté se vydají do brněnských ulic. Přestože je akce pod patronátem komunity, která si říká Sant Egidio, připojit se může každý.
Já jsem s nimi jednu takovou středu zažila. Se svítícím diktafonem a foťákem, zavěšeným na zápěstí, jsem se proplítala mezi bezdomovci. Zprvu jsem měla strach, že se se mnou nikdo nebude chtít bavit, natož se fotit. Opak byl pravdou. Diktafon fungoval jako magnet. Nakonec jsem měla tolik materiálu, že jsem skoro nevěděla co s ním.
Když jsem si potom doma v teple přehrávala útržky rozhovorů, usmívala jsem se. Poslouchala jsem zastřený hlas bezdomovce Peterse, který mi triumfálně sděloval: "Jó, to kdyby bylo víc času, tak já vám, slečno, dám takovej rozhovor, až se z toho pose*ete!"
Reportáž z akce si můžete přečíst zde a rozhovor s Honzou Bílkem- tím, který všechno organizuje, zde.
Názory lidí na časopis Nový Prostor si můžete přečíst v anketě.
Žádné komentáře:
Okomentovat