Při počátečním brainstormingu nápadů jsem si uvědomil, že squatteři jsou vlastně takový zvláštní druh bezdomovců. Pak jsem o tom, ale začal pochybovat. Je vůbec mezi nimi a bezdomovci rozdíl? Jak se vlastně navzájem vnímají? Od kamaráda jsem dostal kontakt na člověka, který žil několik měsíců v pražském squatu Milada a pravidelně navštěvuje squatterskou komunitu v dánské Christiánii. Viděl jsem to jako skvělou příležitost jak rozšířit nejen své obzory. Zpočátku mě představa rozhovoru s bezdomovcem, navíc anarchistou děsila. Navíc jsme první setkání domluvili do klubu, kde probíhal koncert hard-core kapel. V přestávkách mezi skřekem zpěváků jsme se bavili o squattingu, bezdomovectví, knihách a já zjistil, že je to vlastně velmi inteligentní člověk a mé počáteční předsudky mohou jít stranou. I on nakonec svolil k rozhovoru, dokonce mi slíbil poslat video ze své loňské návštěvy Christiánie. Měl však jednu podmínku. Nikde nesmí být viděna jeho tvář, ani jeho hlas. Přezdívku si vymyslel po skončení koncertu: „Řikej mi v tom rozhovoru třeba Anarch,“ poznamenal a potřásl mi rukou.
Článek najdete zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat